Josef Čapek

Josef Čapek,

 
autor slova „robot“, které jeho bratr, Karel Čapek, použil ve svém díle R.U.R. a tím toto slovo celosvětově proslavil.
 
 
Úcta k člověku, láska k bližnímu má být konstruktivní silou, a nikoli filantropickou slabostí.“
„Mír mezi národy je závislý na míru v lidech samých.“

 
 
Z těchto citátů je patrné, že některé věci se nemění. Vzájemná úcta se ani dnes moc nenosí. A láska k bližnímu svému? To evokuje babičku v šátku, která právě vychází z kostela. Stará, nemoderní, bohabojná a pro dnešní svět nehodící se.
 
Stojí to ale za zkoušku.
 
Když Vám někdo ublíží, přirozeně se na něj naštvete.
Ale jak je to dál?
Přemýšlíte, jak mu to oplatit? Přestanete se s ním bavit?
Jste plni smutku a vzteku. Cítíte se špatně. Ale máte ve svých rukou, jak to bude opravdu dál a jaký pocit ve Vás zůstane.
 
Zkuste se pořádně zamyslet. Třeba přijdete na to, že se cítíte ublíženě, ale nikoli proto, co učinil druhý, ale proto, jak jste ho vnímali.
 
Pravděpodobně Vám ublížit nechtěl! Pokud je to tak, odpusťte mu. Vám se uleví a on jistě ocení Vaší velkorysost.
 
Možná Vám ublížil záměrně. Víte to jistě? Ne? Tak si o tom zkuste promluvit. Dáte tak druhému šanci, aby pochopil, že Vám ublížil a pokud nechtěl, omluví se, bude ho to mrzet a příště už bude vědět, že pokud Vám nechce ublížit, musí své jednání upravit.
 
Víte jistě, že Vám chtěl ublížit? Ano? Odpusťte mu. Člověk, který záměrně ublíží druhému, musí být moc nešťastný. Můžete se pokusit zjistit, proč Vám chtěl ublížit. Můžete se pokusit mu pomoci. Ale nemusíte. Je možné, že by to ani nebylo ve Vašich silách. Co ale ve Vašich silách je, je odpustit. Nenosit v sobě dál vztek a zklamání. Odpustit a jít dál. Půjde se Vám lehčeji a veseleji.
 
 
A tím se dostávám ke druhému citátu Josefa Čapka. Mír mezi národy je opravdu závislý na míru v lidech samých. Kdyby totiž lidé v srdci nosili mír, byli naplněni dobrem, štěstím, nevzali by do ruky zbraň, aby ji namířili proti jiné lidské bytosti.
 
Neposlouchali by politiky, kteří jim obratně vysvětlují, proč je nutné jít a napadnout jiný národ.
Neposlouchali by vojevůdce.
Nevstupovali by do armád.
 
Jenže lidé mají srdce plná strachu, smutku, vzteku a bolestivých jizev. A to má k míru daleko. To má mnohem blíž k tomu, že popadneme samopal a svůj vztek si vybijeme na anonymním nepříteli, do kterého vyprázdníme zásobník. Bohužel.